Turistika
2010
13. ROČNÍK POLOORIENTAČNÍHO NEZÁVODNÍHO HOBBY MTB MARATONU - KOPŘIVNICKÝ DRTIČ
| Datum
akce:
7.8.2010 Výchozí / Cílové místo: Kopřivnice Celková vzdálenost: 106.9 km Celkové převýšení: nahoru/dolů 1018 Počet účastníků 2 (pouze na Lysou horu pak sám) Doprava: (auto) Fulnek - Nový Jičín - Kopřivnice a zpět. Trasa
Kopřivnický drtič – poprvé jsem se s tímto názvem setkal v loňském roce
(2009). když jsem v sobotu 8.8. pozdě večer, po cestě na Horní Bečvu,
potkával u Kopřivnice spoustu méně čí více osvětlených cyklistů s
nějakou cedulkou na řídítkách. Protože mne tato akce zaujala, rozhodl
jsem se, že příštího ročníku se zúčastním také. Takže, když byla v
červnu zahájena registrace, tak jsem se přihlásil. Podle doporučení
organizátorů a domluvy se přihlásil i můj kolega Pavel, abych nejel
sám. Týden před začátkem Drtiče jsem stále častěji navštěvoval webové
stránky s předpověďmi počasí. Předpověď byla jak na houpačce a lišila
se web od webu. Jednou předpovídali, že bude pěkně a hned pak zase, že
bude pršet. Nakonec jsem to přestal až tak sledovat a rozhodl se, že
pojedu, i kdyby trakaře padaly. V pátek (6.8.) odpoledne jsem
namontoval nosič kola na auto a večer pak jsem si nachystal veškeré
možné vybavení a rozhodl se, že konečnou volbu provedu až ráno podle
poslední předpovědi počasí a situace. Ráno jsem tedy nejprve nakoukl do
internetu a podle toho provedl výběr oblečení a |
Mapa a převýšení trasy, kterou jsem projel já (provedeno pomocí programu Cyklotrasy)   |
||||||||||||||||||||||||||||||||
| výbavy. Pak jsem to zabalil do tašek, připevnil kolo na střechu auta a v dešti vyrazil směrem do Kopřivnice. Počasí po cestě mne nepřekvapilo, neboť radar ukazoval souvislý pás deště, který končil někde u česko-slovenských hranic, ale rychle se přesouval směrem na západ. Do Kopřivnice jsem dorazil krátce po půl šesté. Nejprve jsem složitě hledal místo na zaparkování a nakonec jsem skončil na parkovišti pod stadionem. Zde jsem si doplnil výbavu kola: brašnu na rám, pumpu, blikačky a halogenovou svítilnu. Mezi tím dorazil i kolega a tak po 7h jsme se přesunuli na místo startu do davu „bikeru“. V 7:30 jsme tedy odstartovali a začali šlapat do prvního kopce – Pískovnu. Cesta začala pořádně stoupat a já se snažil použít lehčí převod, jenže nový málo jetý řetěz začal střílet a nedařilo se mi přehodit na nejmenší talíř. Až pod vrcholem, když jsem sesedl a pomalu našlápl, řetěz konečně přeskočil. V sedle jsem chvíli počkal na kolegu a vydali jsme se vzhůru dolů cestou či spíše necestou směrem do Vlčovic. Ve Vlčovicích jsem přejeli přes most a pokračovali okolo Tichavské hůrky a směrem do Měrkovic. Po cestě mne překvapil brod, po kterém následoval výjezd po poli. Cesta byla už předchozími jezdci docela rozryta a tak jsem kousek kolo tlačil. V Měrkovicích jsme museli trochu povolit brzdy a vyčistit je. Pak následovala pohodová cesta přes Kozlovice do Lhotky a odtud už zase do kopce směrem na Kubalanky. Cesta v polích za Lhotkou byla erodovaná a tak jsem kousek opět kolo tlačil. Před Kubalankou jsem počkal na kolegu a dal jsem si Tatranku na posilněnou. Na Kubalance byla první a jediná tajná kontrola a tak jsme proděravěli mapu. Z Kubalanky jsme se nechali tak trochu strhnout jinými jezdci a místo sjezdu přímo dolů, jsme po lesní cestě dojeli na chatu Ondřejník a odtud sjeli do Frýdlantu nad Ostravicí. Ve Frýdlantu jsem čekal u podchodu důchodce s deštníkem, jak nás na to upozorňovali, ale místo něho tam stál starší pán s časopisy (název z důvodu propagace nebudu psát) a ukazoval kudy dále. Za podchodem jsme projeli kolem nádraží a pak již odbočili směrem na Malenovice. Cesta vedla chvíli po asfaltu, pak po polní pěšině a pak zase po asfaltu. Na konci Malenovic jsem počkal na kolegu a domluvili jsme se, že ho počkám až na Ivančeně. Na konci Malenovic cesta zabočila prudce do lesa a hlavně příkře do kopce, takže jsem opět tlačil kolo. Na Hradové jsem opět šlapal do pedálů. Cesta nad Hradovou směrem na Ivančenu byla opět složitá a tak jsem místy šlapal pěšky a místy jel. Po příjezdu na Ivančenu jsem lehce posvačil. Cca po půl hodině se na Ivančeně objevil další kolega co mněl s námi jet, ale na poslední chvíli odřekl účast, ale když se počasí zlepšilo, tak dojel na Ostravici a jen tak vyjel na Lysou horu a protože jsme tam ještě nebyli, jel naproti nám. Společně jsme počkali na opozdilého kolegu. Z Ivančeny jsme tedy ve třech vyrazili po traverzové cestě směrem na Zimný. Po cestě mne chytala křeč do nohy a tak jsem párkrát zastavit a nohu rozcvičoval což se nakonec povedlo. Na Zimném jsem doplnil vodu do láhve a pokračoval po asfaltu směrem na vrchol Lysé hory. Chvíli jsem kolo tlačil, abych si odpočinul, ale poslední kilometr jsem již šlapal. Na vrcholu jsem si dal razítko na mapu a pojedl polévku. Počkal jsem na zbývajícího kolegu, který se nakonec rozhodl, že končí a dojede pouze do Ostravice. Já jsem po krátkém rozmyšlení sedl na kolo a pokračoval sjezdem na Visalaje, kde jsem dorazil krátce po 3h. Občerstvovačka zde měla být pouze do 14h, ale k mému překvapení stále zde byla a tak jsem doplnil tekutiny a pořídil něco proti křečím. Po krátké rozvaze jsem se rozhodl nepokračovat dále na Slavíč, bylo docela pozdě a měl jsem obavu, že kdyby byly nějaké problém zůstal bych sám, a tak jsem si trasu zkrátil přes Zlatník a Krásnou dojel k další občerstvovačce v Raškovicích, čím jsem přišel o 3 kontroly (Slavíč, Kotař, Prašivá). V Raškovicích jsem doplnil obě láhve iontovým nápojem a vyrazil opět po trase dále přes Raškovice směrem na Bašku. Za Janovicemi, kde se jelo po poli, jsem se orientoval jen podle vyjetých stop v trávě a v strništi. V Bašce jsem projel přes nádraží a lávku. Z Bašky vedla pohodová cesta do Palkovic a pak až téměř na okraj Chlebovic, kde se odbočilo směrem na Palkovické hůrky. Zde jsem opět trochu odpočíval, neboť kilometry v nohou byly již znát. Po krátkém odpočinku a kochání dalekými rozhledy, neboť bylo skoro jasno, jsem opět šlápl do pedálu a vydal se na cestu k poslední kontrole na Kubánkově. Cesta vedla lesem po lesních cestách. Místy jsem opět kolo tlačil. Na vrcholu Kubánkova jsem si orazil mapu a naposledy posvačil. Cesta z Kubánkova vedla nejprve po lesní cestě a pak po asfaltce prudce dolů. Z této asfaltky se pak odbočilo na singletrack, který vedl přes les, kde jsem nakonec šel pěšky. Z tohoto tracku jsem došel na lesní cestu, která mne dovedla až do Kozlovic. Z Kozlovic jsem jel po asfaltce přes Měrkovice, Mníši do Vlčovic. Zde jsem odbočil na trasu ranního sjezdu, dolní část cesta byla bez problémů sjízdná, ale závěrečné stoupání do sedla jsem již kolo tlačil. V sedle jsem společně s dalšími dvěma účastníky hledal další tajnou kontrolu (loni zde byla), když jsme zjistili, že letos zde není, vydali jsme se na poslední sjezd ke stadionu. Do cíle na stadionu jsem dorazil krátce před 20:42. Na stadionu jsem obdržel medaili a vyzvedl tričko. Pak jsem pojedl klobásu, párek v rohlíku a vypil kofolu. Po jídle jsem opět sedl na kolo dojel k autu pod stadionem. U auta jsem se převlekl do suchého a čistého oblečení, kolo odstrojil a připevnil na auto. Z Kopřivnice domů jsem vyrazil okolo půl desáté a domů jsem dorazil až za hodinu, neboť jsem se po cestě ještě stavil na pizzu v Novém Jičíně. Doma jsem kolo schoval a vybalil jen nejnutnější věci. Zbytek, včetně kola jsem pak uklidil až v neděli. Celkově se mi akce moc líbila, byla perfektně připravená a příští rok bych rád jel znova a doufám, že zvládnu větší část trasy. | |||||||||||||||||||||||||||||||||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Update 17.8.2010