Datum výstupu: 26.7.2009
Výchozí místo:
Fačkovské sedlo
Cílové místo: Čičmianské razcestie
Vzdálenost: 16.7km
Celkové převýšení: nahoru 560m/dolů 796m
Celkový čas: 9 h
Počet účastníků 4
Doprava (auto)
Fulnek - Ostrava - Čadca - Žilina - Rajec a zpět.
Mapa
(www.turistickamapa.sk, SHOCart sro.)
Trasa
Místo |
Nadmořská
výška [m] |
Vzdálenost
[km] |
Fačkovské sedlo |
792 |
0.0 |
Staré cesty |
830 |
0.7 |
Reváň (vrchol) |
1205 |
3.4 |
Reváňské sedlo |
1184 |
3.6 |
Pod skalou |
1300 |
5.0 |
Kľacký vodopád |
990~1000 |
6.5 |
Pod skalou |
1300 |
8.0 |
Kľak (vrchol)
|
1352 |
8.4 |
Pod Kľakom |
1300 |
8.8 |
Sedlo Malého Kľaku |
1180 |
9.7 |
Malý Kľak (vrchol) |
1204 |
10.0 |
Košiarka - Končina |
1060 |
11.6 |
Čičmianské razcestie |
556 |
16.0 |
k autu na parkovišti |
|
16.7 |
GPS (trasa a profil) |
Popis:
Teměř
po roce a opět na Malé Fatře, tentokráte na jižní
části, tzv. Lúčanské Malé Fatře. Sestava je
také téměř shodná, akorát
místo Verči jel Vojta. Cílem tohoto
jednodenního výletu byl
nádherný "bralnatý" vrchol Kľak. Tůru jsme
začali na Fačkovském sedle, kam jsme dojeli autobusem z
Čičmianského razcestia, kde jsme měli zaparkované auto.
Po příjezdu na Fačkovské sedlo, jsme místo
krásného pohledu na vrchol Kľaku viděli pouze
šedivé mraky. Z Fačkovského sedla jsme tedy začali
stoupat vzhůru směrem na Reváň a Reváňské
sedlo. Cesta byla po dešti, tak jsme po pár metrech
měli boty obalené bahnem. Z Reváňského sedla
byl krásný
pohled na jižní část Velké Fatry a i vrchol Kľaku
ztratil čepici z mraku a ukázal se v plné kráse. Z
Reváňského sedla jsme dále pokračovali až k
rozcestí Pod Skalou. Zde jsme po krátkém
rozhodování odbočili z výstupové trasy a
sestoupili opět blátivou cestou k Kľackému
vodopádu, ktrerý má
výšku cca 30m. Od něho jsme se po stejné cestě
vrátili k
rozcestí Pod Skalou a pokračovali z výstupem na vrchol
Kľaku. Na vrcholu nás přivítalo slunečné
počasí a studený vítr, ale krásný
rozhled do okolí, hlavně do Rajecké doliny. Na vrcholu
stojí kovový slovenský dvojkříž. Po
odpočinku, svačině afotografování jsme se vydali
na cestu zpět k autu přes rozcestí Pod
Kľakom, sedlo Malého Kľaku a Malý Kľak.
Odtud až k vrcholu
Košiarka však cesta vedla přes kopřivy, které
místy dosahovaly výšky pasu dospělého
člověka a cesta připomínala džungli. Od Košiarky začal
mít Vojta problémy a nakonec jsme ho musel kousek cesty
nést na zádech. A aby nebylo dost problémů tak se
nám při sestupu do Čičmianského razcestia ztratila značka
a chvíli jsme hledali cestu. Nakonec jsme úspěšně
dorazili na Čičmianské razcestie a pak i dále
k autu, které bylo nedaleko zaparkované.
|